Novodobá historie kostela sv. Josefa

OSUD KOSTELA SV. JOSEFA V LOUČNÉ

Práce na stavbě kostela započaly v roce 1914 pod vedením stavitele Rudolfa Scholze, který pracoval podle plánů jabloneckého architekta Roberta Hemmricha (1871 -1946), v jehož ateliéru vznikla - mezi více než třemi tisícovkami projektů - i podoba jabloneckých městských lázní či rozhleden Černá studnice, Bramberk a Proseč.

Po dokončení v roce 1915 a vysvěcení sloužil kostelík ve svých veselejších letech k pořádání bohoslužeb (v Loučné nikdy nebyla fara, byl obsluhován z Jablonce) či svateb. Horší časy nastaly prakticky s koncem 2. světové války, kdy byl kostel uzavřen a začal sloužit ke všemu možnému, jen ne k tomu, k čemu sloužit měl. Ani národní výbor ani krátkodobí nájemci se o jeho stav (a budoucnost) nestarali. Kostel chátral a co nezničil čas, tomu dopomohli vandalové. Výsledkem byla děravá střecha, vytlučené tabulky vitrážových oken, otřesná elektroinstalace, vnitřní osvětlení tvořené tehdejšími pouličními lampami a skladiště všeho možného harampádí.

Přestože napáchané škody byly značné a pohled na ně ještě donedávna žalostný, nedošlo ke škodám, které by způsobily nevratné ztráty. Výjimkou je pouze oltářní obraz, který byl ukraden v roce 1995. V roce 2002 se na původním místě objevila alespoň jeho věrná kopie.

Interiér kostela byl vyzdoben v duchu historismu konce 19. a začátku 20. století, čemuž odpovídá i ornamentální šablonová výmalba. Mobiliář kostela tvoří prosté dřevěné lavice, na oltář s novorenesanční řezbářskou výzdobou byl umístěn obraz sv. Josefa malíře Josefa Hübnera. Nejhodnotnější z výzdoby kostela jsou okna. Šest okenních vitráží je řešeno jednotně a dodala je firma Richard Schlein z Hrádku nad Nisou.

V novorenesančním ornamentálním rámu stojí postavy sv. Antonína, sv. Anny, sv. Cecílie, sv. Rosy, sv. Marie a Ježíše Krista. Postavy stojí na vyobrazených soklech, kde je v medailonku uvedeno jméno osoby, která okno do kostela věnovala: rodina Scholze a Willibald Keil, Anna Stumpfe, Josef A. Gottstein, Karolina Pilz a Theresia Krause.

Právě restaurováním těchto vitráží započal v roce 1996 Spolek přátel obce Janov nad Nisou opravu kostela. Nechal vyjmout vzácné okenní vitráže a začal shánět peníze na jejich opravu. Spolek se po dohodě s obcí, která je majitelem kostela, rozhodl svěřit opravu odborníkovi - restaurátoru Davidu Roskovcovi. Ten na vitrážích pracoval postupně, podle toho jak se Spolku dařilo dávat dohromady nezbytné peníze. Na jedno okno bylo potřeba kolem třiceti tisíc korun a mezi prvními dárci byli kromě místních lidí i obec Janov nad Nisou či Nadace Preciosa. Renovaci oken dokončil David Roskovec již na jaře v roce 1999. Bohužel však nemohla být vrácena na své místo do kostela, protože před tím bylo nezbytné opravit alespoň střechu a okapy, aby zatékající voda nezničila odbornou precizní práci. A tak všechno začalo nanovo - shánění peněz a přesvědčování dárců. Důležitý krok v tomto učinila sama obec Janov nad Nisou, když zastupitelstvo schválilo potřebné peníze na rekonstrukci střechy, poté, co obdrželo větší peněžní dar od lidí, žijících v Loučné. Díky tomu bylo možné ještě na podzim v roce 2000 kompletně opravit střechu lodi kostela a položit novou krytinu, která se co nejvíce podobá původní, 85 let staré, dvojité pálené bobrovce. Velkou slávou po více než 50 letech byl civilní svatební obřad, uskutečněný za velkého zájmu svatebčanů a místních lidí 26.května 2001. V témže roce (2001) se podařilo opravit kopuli věže, vnější omítky a věžní hodiny. Zajímavostí je měděný kříž na 19 metrů vysoké věži, který je dutý, vysoký 160 centimetrů a do něhož dělníci při opravě uložili několik mincí současné české měny, informace o opravě střechy a výtisk dvou českých deníků.

Za zmínku také stojí založení tradice vítání času adventu. Poprvé se tak stalo 2. prosince 2001, kdy zcela zaplněnému kostelu zahrála Základní umělecká škola z Jablonce nad Nisou, zazpíval liberecký Teptet a děti z místní základní školy. Vánoční atmosféru dotvořil dřevěný betlém, který pro loučenský kostel zakoupilo sdružení Artefaktum od jeho tvůrce, Ivana "Dědka" Šmída. Opravy v kostele neustaly ani následující rok, kdy se v létě 2002 na své místo po dlouhých šesti letech vrátily původní zrestaurované vitráže. Společně s nimi obdržel Spolek přátel obce jako sponzorský dar od jednoho z tehdejších obyvatel Loučné kopii obrazu sv. Josefa. Slavnostní koncert u příležitosti instalování vitrážových oken mohl tedy proběhnout v plné parádě. Uskutečnil se 14.června 2002 a jeho cílem bylo poděkovat všem sponzorům a zároveň uctít památku Roberta Hemmricha, autora architektonických plánů. Při té příležitosti vydal Spolek přátel obce omezenou sérii deseti mincí s podobou Hemmricha na jedné straně a s vyobrazením kostela v Loučné na straně druhé. Minci vytvořil student umělecké školy z Jablonce Martin Dašek a v rámci slavnostního koncertu ji obdrželi všichni novodobí sponzoři, jejichž jména jsou také pod opravenými vitrážemi.

Ještě v listopadu téhož roku (2002) započala poslední, nejnáročnější etapa rekonstrukce kostela - rekonstrukce interiéru a oprava původní šablonové výmalby. Práce ze svého rozpočtu hradila obec Janov nad Nisou a drobnými částkami se podílel též Spolek přátel obce. Největší zajímavostí bylo právě restaurování malby, která podle odborníků nabývá hodnoty s každým dalším rokem. Podle mnohých má kostel v Loučné jednu z mála dochovaných původních šablonových maleb vůbec. Jistě i proto si ukončení léta trvajících oprav zasloužil slavnostní okamžik. Tím se stal koncert v pátek 10.října 2003, kdy do Loučné přijel účinkovat profesionální soubor Atlantis Collegium z Prahy.